Jaké to je zemřít?

12.1.2008

Jeden těžce nemocný chlapec se dozvěděl od svých rodičů, že se už nikdy neuzdraví. Jednoho dne se proto zeptal své matky: „Jaké to je zemřít?“ Maminka se mu to snažila vysvětlit následujícími slovy: „Pamatuješ si ještě na to, jak jsi byl malý a venku dováděl se svými kamarády? Večer jsi byl tak unavený, že jsi usnul u večeře. Druhý den ráno jsi se však probudil v postýlce, ve svém pokoji. Někdo, kdo tě miluje, se o tebe postaral. Převlékli jsme tě do pyžama a tatínek tě vzal do náruče a odnesl tě do tvého pokojíku. Podobné je to se smrtí. Jednoho rána se probudíme na zcela jiném místě. Ježíš nás vezme do svých silných rukou a odnese ke svému nebeskému Otci, protože nás má tak rád. Potom už chlapec věděl, že v nebi na něj čeká milující Otec. Za několik týdnů odešel za ním.

Kdo vložil svůj život do rukou Ježíše Krista a drží se Ho, ten také ví, že umírání a budoucnost spočívají v jeho silných rukou.

Ježíš říká: „Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě. A já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a nikdo je nevytrhne z mé ruky. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky mého Otce. Já a Otec jsme jedno." Jan 10,27-30